Kdysi jsem se rozhodla být frutariánkou a okolí to moc dobře nebralo, a já byla naštvaná. Po čase jsem s tím ale skončila a když se za tím ohlížím zpátky, tak je chápu. Jakmile se člen rodiny pustí do něčeho extrémního, tak je rodina nervózní, to je jasné. A frutariánství extrémní je a dnes nechápu, jak mě to tenkrát mohlo napadnout..
Přijetí zdravé výživy v partnerství a rodině
Je naprosto běžné, že když se někdo rozhodne začít se stravovat zdravě, pro okolí to automaticky znamená, že bude držet nějakou děsivou dietu. To znám :-) A také vím, že nemá smysl své okolí o něčem poučovat a pokud jste si v tom, co chcete udělat, jisti, prostě to udělejte! V tomhle jsem měla docela štěstí - mé okolí můj názor na jídlo respektuje a vychází mi vstříc, protože ví, že mě to dokáže zbavit zdravotních problémů. Moji rodiče i Honzík už si zvykli :-) Když jsem doma, snažím se dělat kompromisy a nepřidělávat tak mamce starosti s dvojím vařením, když jsem na koleji, vařím si podle svého. Měla jsem neuvěřitelné štěstí, protože Honzík sní opravdu všechno :-) Až na hummus a tempeh, to mu nějak nejede :-) (Ale nevadí, aspoň zbyde víc na mě :-)) Je to vděčný strávník a nepohrdne ničím, za což jsem mu moc vděčná a čas od času mu uvařím něco nezdravého, aby se neřeklo :-).
Je důležité mít na paměti, že pravda je relativní a že i zdravá výživa nejde nijak ohraničit a každý na ní má jiný názor a za zdravou výživu považuje něco jiného. Proto nemá smysl někoho v něčem přesvědčovat. Kdo chce, svou cestu si najde.
Jak se vaše rodina staví k zdravé výživě? A jak to děláte vy, co máte partnera, který zdravou výživu neuznává a vychovávate spolu děti? Jde to? Pokud chcete, můžete se o své postřehy a zkušenosti podělit s ostatními v diskuzi.
Zdravá výživa a lidé okolo mě
———
jeden můj kamarád je frutarián a od té doby, co takhle začal jíst, s ním není řeč. očividně mu to nesedí.
———
Moje sestra začala jíst zdravě a také jsem to zprvu moc nechápala. Ale pak mě to chytlo a teĎ jím stejně jako ona. Sblížilo nás to.
———
Tak to je bezva :-)
———
To znám a mám úplně stejnou zkusenost. Se sestrou jsme se sblizili a učíme se od sebe nové a nové veci/recepty...
———
S opravdu zdravou stravou jsem začala teprve před týdnem a to protikvasinkovou dietou kvůli vleklým potížím s močákem. První 2 dny jsem měla největší chutě, ale třetí den zmizela únava a najednou mi bylo jako bych omládla. Velkej problém mam, když jdu na nějakou návštěvu nebo jsem u přítele. Protože někdy se mi zdá nevhodný odmítnout jídla, jako jsou nedělní obědy, oslavy narozenin atd. kdy se hostitel může přetrhnout, aby mi něco nabídl.
———
To je klasický obrázek :-) Člověk by si měl ale uvědomit, že ne vždy bude situace k tomu, aby si připravil vlastní jídlo, na které je zvyklý. Osobně si myslím, že i pokud člověk drží nějakou zdravotní dietu, je třeba občas tělo trošku ,,pozlobit" a do žaludku šoupnout něco nezdravého, aby to pro něj pak nebyl takový šok, když nebude zbytí. Pokud držíš protikvasinkovou dietu, měl by to přítel pochopit. Uvidíš, že časem se naučíš vařit tak, aby to chutnalo tobě i jemu. Je důležité dělat kompromisy :-)
———
Ovšem lidé s vážnými zdravotními problémy dietu dodržovat musí. Aby to nevypadalo, že tady nabádám k nějakým špatnostem :-)
———
Já jsem přecházela na zdravou výživu ze zdravotních důvodů a také jsem s tím problém neměla. Jedna moje kamarádka se ale moc velkého pochopení nedočkala a měla docela problémy, a to skoro všude. Je ale pravda, že ona nechtěla jíst skoro vůbec nic, takže se to dalo čekat. Radši polevila, protože to opravdu neměla jednoduché.
———
Když se někdo na svůj způsob života moc upne, tak je to vždycky špatně a když není někdo schopný slevit ze svých zásad, má problémy. Řekla bych, že to pak přidělává starosti i tomu samotnému člověku, který musí řešit co, kde a kdy bude jíst. A určitě v tomhle nejde jen o nějaké stravovací zvyklosti. Obecně je upjatost dost na škodu :-( Nejhorší je, když takový člověk, který je upjatý na svou věc, soudí lidi podle sebe a svého způsobu myšlení a jednání. To je pak hodně špatně...